Podání v racquetballu: zóny, chyby, screen serve a 10 sekund

Racquetball má na podlaze několik čar a většina se týká podání. Tady je pravidlo 3 rozebrané podle mezinárodních pravidel IRF 2026–2028. Základy počítání najdeš v článku pravidla racquetballu.

Čáry na podlaze

Kurt má 6,10 × 12,19 m (20 × 40 stop) a čáry pro podání leží v jeho střední části (pravidlo 2.1b):

Jak podání vypadá

Pravidla 3.2 a 3.3 dávají podání jasný postup:

1. Začínáš uvnitř servisní zóny. Stát na short line smíš, přešlápnout ji ne (3.2).
2. Míček pustíš, musí se odrazit v servisní zóně a trefíš ho před druhým odrazem (3.3).
3. Míček musí jít nejdřív na přední stěnu a po odrazu dopadnout za zadní hranu short line (3.3).
4. Po zahájení pohybu smíš přešlápnout service line, pokud se část nohy čáry ještě dotýká (3.2).

Máš dvě podání ve všech kategoriích (3.1). Dvě chybná za sebou znamenají out, tedy ztrátu podání (3.6b, 3.8).

Chybná podání (fault serves)

Pravidlo 3.8 vyjmenovává chyby, po kterých máš ještě druhý pokus:

• Short serve: krátké podání, míček nedoletí za short line.
• Three-wall serve: podání na tři stěny.
• Ceiling serve: podání do stropu.
• Long serve: dlouhé podání.
• Míček se před úderem odrazí mimo servisní zónu.
• Nedovolený drive serve (viz níž).
• Screen serve, clonění.
• Podání dřív, než je přijímající připravený.

Podání, po kterých je rovnou out

Pravidlo 3.9 je přísnější. Když míček netrefíš (missed attempt), míček se tě dotkne (touched serve), podání jen naznačíš (fake serve), trefíš ho nedovoleně, pošleš ho jinam než nejdřív na přední stěnu, nebo zahraješ crotch serve (míček do spoje ploch), přicházíš o podání hned. Výjimka podle 3.9f: míček, který po přední stěně dopadne na podlahu a pak na zadní stěnu, nebo na podlahu a boční stěnu za short line, je v pořádku a hraje se dál.

Screen serve: clonění

Screen serve je podání, při kterém míček letí tak blízko tebe, že přijímající na něj nevidí. Pravidlo 3.8h stanoví tři kritéria: přijímající stojí v dobré pozici pro return, míček letí blízko podávajícího a výhled je skutečně zakrytý. Jen „blízký“ míček screen není, pokud return opravdu neutrpěl.

Drive serve lines

Tvrdé podání podél boční stěny, drive serve, má vlastní pravidlo 3.5. Drive serve line je 0,91 m (3 stopy) od každé boční stěny a dělí zónu na pás 3 stop a zbývajících 17 stop. Drive serve podél bližší boční stěny je legální jen tehdy, když podávající začne i zůstane mimo ten třístopý pás (3.5). Čára sama k sedmnáctistopé zóně nepatří (3.5b). Pro křížný drive serve, Z serve, lob a half-lob se pravidlo nesleduje.

Přijímající a bezpečnostní zóna

Přijímající podle pravidla 3.10b nesmí vstoupit do bezpečnostní zóny, dokud se míček neodrazí nebo nepřeletí receiving line. Return ze vzduchu smí trefit až poté, co míček protne rovinu receiving line, dokončení švihu už přes ni jít může. Porušení je bod pro podávajícího (3.10b3).

Deset sekund

Pravidlo 3.4a dává podávajícímu a přijímajícímu dohromady 10 sekund od ohlášení skóre. Když přijímající není připravený, zvedne raketu nad hlavu nebo se otočí k zadní stěně.

Věděl jsi?

• Deset sekund sdílí oba hráči, přijímající nemůže způsobit, aby je podávající porušil (3.4a).
• Bezpečnostní zóna existuje jen při podání (2.1b7).
• Crotch serve na přední stěně je rovnou out, zato podlaha a pak zadní nebo boční stěna za short line je ve hře (3.9f).
• Ve hře jsou všechny stěny i strop, kromě otvorů galerie a zadní stěny nad 3,66 m (12 stop) (2.1a).

Co se děje, když ti soupeř ve výměně překáží, rozebírám v článku hindry v racquetballu.